Násilí

Včera zase tátu popadnul amok, v takových chvílích je nejlepší zmizet mu z očí a počkat, až to přejde. Jenže když do mámy kopal na zemi, už jsem se prostě neudržel. Většinou mě bije tak, aby potom nebyly vidět modřiny, ale tentokrát jsem dostal pěstí do obličeje, až se mně spustila krev. Možná mám zlomenej nos, bolí to děsně, ale červená už mi neteče. Bojím se, co bude, až se táta v noci vrátí domů…

Při pomyšlení na školu se mí svírá žaludek. Učení je v pohodě, ale o přestávce bych nejradši někam zalezla. Všechny holky se spikly a pronásledují mě, kam se hnu. Posmívají se mi, že mám oblečení po ségrách, nemožný vlasy a že nemám mobil ani tablet. Pořád do mě strkají, posledně jsem upadla na topení a ještě dnes mě ty naražený žebra bolí. Učitelku to nezajímá, protože chce mít klid. Doma si máma myslí, že si vymejšlím, abych byla zajímavá. Jenže já prostě nevím, jak dál. Připadá mi, že už to nezvládnu…