Chybějící koncepce sociálního bydlení dopadá i na rodiny s dětmi

Sociálně aktivizační služby poskytují už deset let v osmi krajích České republiky také SOS dětské vesničky. Nejčastějšími problémy, se kterými rodinám pomáhají, jsou potíže s bydlením nevhodným pro děti. Žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo jim hrozí výpověď z bytu. Při ztrátě bydlení se tyto rodiny často ocitají v neřešitelné situaci – na kauci a zálohu na nájemné nemají šanci ze svých příjmů ušetřit. „Narážíme velmi často na chybějící koncepci sociálního bydlení ze strany státu,“ říká Tereza Gardiner, vedoucí terénní sociální služby SOS dětských vesniček pro ohrožené rodiny v Praze. „Některé kraje a obce se pokoušejí situaci řešit samy. Například Hlavní město Praha nedávno začalo díky grantu z evropských fondů realizovat nové podmínky pro rozdělování sociálních bytů ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Ubytovací kapacity v magistrátních bytech jsou sice dost omezené, ale alespoň mají rodiny s malými dětmi nějakou naději,“ říká Tereza Gardiner.  

Vedle bydlení řeší rodiny v krizi i další potíže: rodiče nemají stabilní práci, mohou mít zdravotní nebo psychické problémy, neumí si vyřídit sociální dávky, často ani nevědí, na jaké mají nárok. Děti těchto rodičů mívají potíže se zvládáním školní docházky, bývají tam i psychické nebo výchovné problémy, rodiče si s nimi nevědí rady. „Početnou kategorií mezi našimi klienty jsou rodiče samoživitelé, většinou matky, kterým situace přerůstá přes hlavu,“ dodává Tereza Gardiner.  

Pro mladé rodiče, kteří sami nevyrostli ve funkční rodině, poskytují SOS dětské vesničky v Havířově půlroční tréninkové pobyty celkem v šesti bytech.  „Naším cílem je pomoci mladým rodinám nebo osamělým matkám, které se nezvládají samostatně se o děti postarat a reálně hrozí, že buď samy péči o dítě vzdají, nebo jim bude odebráno,“ vysvětluje ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. „My těmto rodičům na dobu šesti měsíců poskytneme stabilní podpůrné prostředí, kde mohou komplexně a intenzivně pracovat na tom, aby to do budoucna zvládli sami,“ dodává. Po opuštění tréninkového pobytu pomohou SOS dětské vesničky rodinám sehnat sociální bydlení a dál rodiny doprovázejí terénní formou.

Podle odhadů vyrůstalo v roce 2021, tedy ještě před vypuknutím energetické krize, 100 až 200 tisíc dětí mladších 18 let v domácnostech nacházejících se v bytové nouzi nebo v ohrožení ztrátou bydlení.* V Česku stále chybí adekvátní zákonná úprava sociálního bydlení, což kritizoval začátkem května i ústavní soud. Dlouhodobé bydlení v nevyhovujících podmínkách přitom může vést (a v řadě případů vede) až k odebrání dětí z péče rodičů. 

Více než tři tisíce dětí ročně je odebráno z péče rodičů, v roce 2022 to bylo 3375 dětí. Počet odebraných dětí velmi zvolna klesá, za posledních pět let zhruba o necelé tři stovky dětí, tedy asi o 8% (výjimkou byly covidové roky, kdy soudy méně rozhodovaly). Mnohé děti stále ještě přichází o péči rodičů zejména ze sociálních důvodů: téměř 40% z nich bylo odebráno z důvodu „jiné překážky v péči o dítě na straně rodičů“ – nejednalo se tedy o děti týrané, zneužívané nebo zásadně zanedbávané. Minimálně velká část z těchto dětí mohla pravděpodobně se svými rodiči zůstat, kdyby potíže rodiny někdo včas detekoval a dostalo se jí pomoci sociálně aktivizačních služeb. Těch je však u nás stále nedostatek. 

Důvod odebrání	počet dětí
Týrání	146
Zneužívání	31
Zanedbávání výchovy	1877
Jiné překážky v péči o dítě na straně rodičů	1321
CELKEM	3375