Chci podpořit

Hvězda večera

Příběhy dětíSOS Přístav

CHCI POMOCT

„Teď bych vás chtěl poprosit, abyste zatleskali mojí mamince, která je tady dneska večer s námi“, říká mladý muž na pódiu. Vlna úsměvů, obdivu a potlesku projde studentským klubem a kdo se otočí dozadu, uvidí nenápadnou ženu okolo šedesátky, nesměle se usmívající na mladíka, který o potlesk pro ni požádal. Když potlesk nějakou dobu neustává, oči se jí plní slzami a paní sklání hlavu, aby co nejmíň lidí vidělo, jak je dojatá. Marek je nejen frontman ve své kapele, ale také skvělý student. Studuje sociální práci na vysoké škole a už nyní pomáhá jako dobrovolník mnoha lidem, kteří neměli v životě zatím moc štěstí: zrovna minulý týden hrál s kamarády celé odpoledne maminkám v azylovém domě! A kdyby se přitom měl najít někdo, kdo měl v životě opravdu smůlu, byl by to třeba právě on. Tedy jak se to vezme, nakonec měl štěstí v neštěstí, ale to, kam se dostal, je z velké části jeho vlastní zásluha. Jeho a paní Ivany, která je tou ženou ze sálu, ostýchající se přijmout obdiv a uznání.

Nová šance

„Markovi byly čtyři, když jsem se ho spolu s jeho třemi sourozenci v SOS dětské vesničce ujala“, říká Ivana. „V té době ve vesničce nežily pěstounské páry, byly tu jen ženy, které se většinou staraly o šest i více dětí. A ne vždy to bylo snadné“, s lehkým zaváháním pokračuje Ivana v hovoru. „Každé dítě je jiné a každé něco jiného potřebuje, ale všechny byly z nefunkčních rodin a později z ústavů hladové po lásce. Opravdu jsem se snažila být s každým z nich alespoň jednou za den sama, aby vědělo, že jsem tam jen pro něj.“ A byl Marek vždycky tak úspěšný? „Asi ano. Ale…“, váhá opět na chvíli Ivana. „…zrovna jeho jsem musela naučit, aby nebyl příliš přísný na sebe ani na druhé. Byl opravdu bystrý, takže nakonec pochopil, že když někdo není jako on nebo dělá chyby, ještě ho za to není potřeba odsuzovat. Teď je z něj empatický, kamarádský člověk,“ končí Ivana krátké vyprávění o tak náročné a dlouhé cestě. Z kojeneckého ústavu až na pódium studentského klubu, z odloženého miminka díky milující náruči a podpoře lidí okolo empatický, laskavý a milující muž. I takové zázraky se dějí!

CHCI PODPOŘIT

 

Blog

Mohlo by vás zajímat