K čemu jsou holky na světě?
„K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály, na toho, kdo je malinký.“ Spoustu lidí tahle básnička pěkně rozzlobila, ale šestiletý Matýsek má k pochybnostem o ní víc pádných důvodů než kdo jiný. Minimálně tolik, kolik návštěv máma slíbila a pak na ně vůbec nepřišla. Nebo tolik, kolik bylo večerů, kdy Matýsek usínal bez večeře. Nebo tolik, kolik bylo plácnutí přes ruku nebo na zadek, když ani nevěděl, za co dostal. Na úsměvy si naopak vůbec nepamatuje. Spíš je okolo mámy vždycky smutno.
Jako třeba teď, když babička pláče do telefonu. Mluví o mámě s tou paní, co u nich byla tenhle týden už dvakrát na návštěvě a Matýska se ptala, jak se mu daří. Babička teď říká něco o tom, že máma jí hrozí, že když podá návrh k soudu, že jí Matýska vezme. Dál tomu Maty nerozumí, ale už teď ví, že nemá rád nic, co se jmenuje návrh nebo soud.
Bezvýchodná situace
Matýsek ví, že babička je maminka jeho táty. Tátu moc nezná, viděl ho jen párkrát a byl vlastně rád, když zase odešel, ale babička je ten nejlepší člověk na světě. Nikdy ho nenechává samotného, jako to dělávala máma, když bydlel ještě s ní. Nikdy mu nevynadá, když poprosí o pití nebo když má hlad, a nikdy ji neviděl ležet na zemi a tak divně sebou cukat, jako to vídal u mámy, u které pak vždycky někde blízko ležely ty hrozně ostré jehly. I proto té básničce Matýsek vůbec nerozumí…
Když Matýskovi a jeho babičce začaly pomáhat sociální pracovnice z naší preventivní služby, zdála se situace téměř bezvýchodná. Matýskova maminka ani v obdobích, kdy nebyla pod vlivem drogy, chlapečka nenavštěvovala, i když na něj dál pobírala sociální dávky. Nad babičkou ale pořád visela hrozba, že když nevyhoví jejím požadavkům, jednoho dne si matka chlapečka odvede a ona už ho možná nikdy neuvidí. A jak mu pak bude?
Konečně jistota
Spolupráce s matkou byla dál velmi těžká. Na většinu mimosoudních jednání se bez omluvy nedostavovala, nakonec se ji ale podařilo přesvědčit, aby souhlasila s návrhem na svěření Matýska do babiččiny péče. Bylo to už naprosto nezbytné: u Matýska se objevily zdravotní problémy, ale bez svolení matky, která nebyla mnohdy celé týdny k nalezení, nebylo možné ani vyšetření u lékaře.
Soudní řízení v současné době stále probíhá, ale díky předběžnému opatření je péče babičky zlegalizována a ta se nemusí bát, že Matýsek přijde o další jistotu ve svém životě. Navštěvují spolu Matýskovy nevlastní sourozence, kteří jsou v péči jejich otce, a Matýskovy rány se pomalu začínají hojit. Pracovníci z preventivní služby SOS dětských vesniček rodinu stále podporují, i materiálně, například když se zpozdí sociální dávky, ale nejdůležitější je podpora psychická a organizační.
Holky jsou nejlepší
Přes všechny těžkosti je z Matýska, u kterého byla zjištěna porucha autistického spektra, spokojený klučina, který se místo strachu z dalšího dne těší na spoustu věcí: na návštěvu u táty, do školky a ze školky zase domů, až řekne babičce, jakou novou básničku se naučil. Až vyroste, bude určitě vědět, že holky jsou na světě pro všechno, pro co se rozhodnou a co zvládnou, a že z některých budou tak skvělé babičky, jako má on sám. Nebo, skoro tak skvělé: protože on má tu nejlepší na světě!