Najít poklad
I světce nebo světici by sedmiletý Filip vytočil do běla. Během hodiny vstával a shazoval spolužákům věci, pobíhal po třídě a vykřikoval, ale na otázky odpovídal mlčením. Spolužáci se mu začali vyhýbat, paní učitelka na něj od rána do oběda křičela, psala mu jednu poznámku za druhou a za ty na něj křičela doma zase máma.
„Maminka i paní učitelka mi Filipa popsaly jako nezvladatelného, agresivního, nesnesitelně zlobivého. Nikdy nezapomenu, co se s ním stalo mně,“ vypráví sociální pracovnice Sylva, která do rodiny Hanky přišla na žádost školy. Jeho dvě starší sestry neměly ve škole problémy, o to horší to bylo s Filipem.
Ponořit se až na dno
„Ptát se, co je ve škole špatně, nemělo cenu – už jen samotné to slovo na „š“ u něj vzbuzovalo záchvaty vzteku. Abych ho rozmluvila, poprosila jsem ho, aby mi pomohl rozložit na gauč speciální terapeutické karty. Zobrazují velrybu v různých situacích a já se dětí ptám, jak se která rybička cítí, jak se má. Filípek se brzo zbavil ostychu, několik karet mi ukázal a rozpovídal se „o rybičkách“.
Mezi kartami, co Filip vybral mezi prvními, byla i taková, která ukazovala rybku, ňuchající dírou do potopené lodi, ve které se v pootevřené truhle blyští poklad. Sylva se Filipa zeptala, co by si za ten poklad chtěl koupit. Předpokládala, že to bude mobil nebo nějaká počítačová hra, takhle jí odpovídají snad všechny děti ve Filipově věku. „Pozval bych mámu a babičku do restaurace. Ale ne tady. V Paříži. Tam by se máma chtěla hrozně moc podívat.“
Mami, potřebuju obejmout
I Sylva uviděla poklad ve ztroskotaném korábu – čistou dětskou duši. „Došlo mi, že když tak citlivé dítě tak strašně zlobí, musí být důvod někde mimo něj. Maminka se styděla, ale když ke mně získala důvěru i ona, vyšlo najevo, že Filip často usíná bez večeře a do školy odchází hladový – víc než trojnásobné zálohy na energie spolkly většinu příjmů Hančiny rodiny.
Pomohli jsme Filipovu tátovi s hledáním lepší práce a zprostředkovali jsme potravinovou pomoc. Filipa, který se konečně dokázal ve škole soustředit, mohla paní učitelka poprvé pochválit, jak hezky čte, a máma měla z jeho zlepšení obrovskou radost. Filip už nemusí zlobením volat o pomoc.“
Blog
