O princezně v černé věži
Když už to nešlo doma vydržet, představovala si Nikolka vysokou věž a sebe v ní jako princeznu. Jenže na toho, kdo ji tam vězní, se zlobit nemohla: vždyť ho měla nejraději na světě! Kdyby přišel krásný princ a chtěl ji vysvobodit, možná by mu ještě pěkně vyčinila a poslala ho rychle pryč. „Co by si beze mne babička počala – a já bez ní?“, říkala si v takových chvílích Nikolka. „Babi, já vím, že o mě máš strach,“ někdy babičku i utěšovala, když posté nemohla ze své věže ven. I Aleně to trhalo srdce, ale o vnučku měla strach, kdykoliv ji pustila z očí. Na procházky spolu chodily, ale aby si Nikolka hrála před ubytovnou, okolo které se pohybovala ta nejpodezřelejší individua, dovolit nemohla.
Cesta z věže ven
Princ ale přece jen nakonec přišel, i když v soudcovském taláru si asi prince představuje málokdo. Alena se oficiálně stala Nikolčinou pěstounkou a díky tomu získala nárok na pěstounský příspěvek. Spolu s výplatou už to stačilo na městskou ubytovnu. To už Alena spolupracovala s SOS dětskými vesničkami, kde jí s vyplněním žádosti, doložením dokumentů a vůbec dodáním víry v obrat k lepšímu pomohla sociální pracovnice Petra. „Alena byla zvyklá na tvrdé podmínky odmalička a vlastně se nikdy nenaučila chtít něco lepšího. Když jsem jí ale řekla, že musí chtít lepší život kvůli Nikolce, okamžitě se mnou souhlasila.“
Nový začátek
Byt na městské ubytovně, který Alena na základě schválené žádosti dostala přidělený, připadal Nikolce jako ráj. Ale úplná procházka růžovým sadem to nebyla. Vypukla pandemie, Alena přišla o práci a neměla z čeho nakoupit třeba jen základní nábytek do nezařízeného bytu. I teď ale zasáhl krásný princ, tentokrát v podobě Petry. Zprostředkovala Aleně pomoc fondu, který pěstounským rodinám přispívá na výbavu dětského pokoje. Za necelý měsíc Nikolka jásala nad vlastním psacím stolem, šatní skříní a postelí s matrací tak bílou, že to Nikolka – ani doma u mámy, která bohužel brala drogy, ani na ubytovně, kam z mámina bytu s babičkou odešla – ještě neviděla.
Princové jsou na draka
Při poslední návštěvě si Petra povídala s Nikolkou o klucích, ale zatím jí prý vůbec nezajímají. Už ani prince si nepředstavuje a to je dobře: znamená to, že už nepotřebuje zachraňovat.
Blog
