Počet darů ze závěti stoupá

13. ZÁŘÍ JE MEZINÁRODNÍ DEN ZÁVĚTÍ
Zatímco v Česku je darování ze závěti zatím spíše novinkou, na západ od nás je již zaběhnutou praxí. Ve Velké Británii či v Kanadě odkazuje na dobročinnost asi 20 procent lidí. V sousedním Německu je to 16 procent a v Rakousku pak 15 procent lidí. Britové tak  v roce 2015 odkázali přes 2,3 miliardy liber. Lidé takto podporují výzkum ve zdravotnictví (43 %), organizace pomáhající zvířatům (14 %), ochranu přírody (8 %) nebo lidi s handicapem (8 %).

„Souvisí to s jinou legislativou, ale pravděpodobně i s vyšší kulturou přípravy na poslední věci. Ve všech jmenovaných státech totiž závěť sepisuje mnohonásobně více lidí než v Česku. Tady se tyto otázky odsunují a vytěsňují,“ vysvětluje Vyhnálek.

V úterý 13. září si dobročinné organizace po celém světě připomínají mezinárodní den závětí.  České neziskové organizace se zapojují na webových stránkách www.zavetpomaha.cz, kde zodpovídají nejčastější dotazy dárců a přinášejí ukázky zajímavých závětí z domova i zahraničí. Web obsahuje i praktické rady, jak postupovat při sepsání závěti po změně občanského zákoníku.

Podrobný průzkum v Česku naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B908VMVEYeBSU25EeXN3SXRGNzA

Zahraniční výzkumy například zde: https://drive.google.com/open?id=0B908VMVEYeBSZTZScUNBOHFtSVk

https://drive.google.com/open?id=0B908VMVEYeBSWS1obkVCbzUwNWM

 

Pro další informace kontaktujte: Jana Válková,  mob.: 724 527 372, e-⁠mail: jana.valkova@sos-vesnicky.cz

„Letošní rok je co do počtu darů ze závěti vůbec nejvyšší a je tu jasně patrný narůstající trend,“ uvedl Jan Gregor, mluvčí kampaně www.zavetpomaha.cz, za kterou stojí 25 českých neziskových organizací, včetně SOS dětských vesniček.  „Člověk v tísni dříve získával jedno či dvě dědictví ročně, ale v posledním roce jich máme pět v celkové hodnotě přesahující pět miliónů korun,“ potvrzuje jeho slova  Tomáš Vyhnálek, ředitel fundraisingu Člověka v tísni.

Lidé odkazují nadacím a neziskovým organizacím finanční úspory, pozemky i činžovní domy. Z těchto zdrojů je pak například hrazena pomoc nemocným dětem, seniorům nebo podporováno vzdělání chudých dětí v zahraničí. To je případ i pana Žofky, který daroval činžovní dům Člověku v tísni. „Původně uvažoval o závěti, ale nakonec se rozhodl zbavit se povinnosti správy tohoto majetku a daroval nám činžovní dům již za života. Při podpisu darovací smlouvy se mu trochu třásla ruka, a když byly oficiality ukončeny, začal se usmívat a řekl nám, jaká je to pro něj úleva, že to má pro sebe vyřešené,“ vzpomíná Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.
ČTVRTINA LIDÍ SE CHYSTÁ SEPSAT ZÁVĚŤ

Podle průzkumu, který si dala koalice neziskových organizací v srpnu zpracovat, zažily tři čtvrtiny lidí problémy s dědictvím a jedna čtvrtina ho pak řešila detailně. Podstatně častěji znají tyto problémy lidé v Praze (36,5 %), ale jinak rozdíly mezi městy a vesnicemi nejsou významné. „Ti, kdo problémy zažili, mají v plánu podstatně častěji závěť napsat, vidí ji tedy – nepřímo – jako cestu, jak se sporům vyhnout,“ uvádí zpráva.

Čtvrtina lidí je podle šetření rozhodnuta sepsat závěť, což je podle odhadů odborníků výrazně vyšší číslo, než počet lidí, kteří v současnosti závěť reálně uzavírají. Zhruba 70 % si myslí, že se tím vyhne případným sporům mezi pozůstalými. Dar na dobročinnost ve formě závěti je v obecné rovině přijímán asi 30 % obyvatel.  Lidé, kteří přispívají na dobrou věc pravidelně, souhlasí dokonce v 55 %.

Pokud člověk nemá příbuzné, je odkaz na dobročinné účely vnímán respondenty výzkumu jako způsob, jak zabránit propadnutí majetku státu. Tomu loni podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových propadlo 273 milionů Kč po lidech bez dědice či bez závěti.