SOS dětské vesničky věnují rok 2021 intenzivní podpoře pěstounství
SOS dětské vesničky realizují v letošním roce několik projektů na podporu pěstounské péče. Organizace byla vybudována před více než padesáti lety proto, aby pomohla prosadit pěstounskou péči jako alternativu k tehdejším obřím dětským domovům. Podpoře pěstounské péče se SOS dětské vesničky věnují dodnes: kromě toho, že ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi intenzivně tlačí na politiky, aby přijali novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má mimo jiné zlepšit podmínky pro pěstouny a zamezit umísťování těch nejmenších dětí do ústavní péče, realizuje také vlastní dlouhodobé projekty, které mají do budoucna usnadnit a vylepšit fungování pěstounské péče v České republice.
„Pěstounství není jen práce, za kterou musí být ti, kteří jí vykonávají, odpovídajícím způsobem zaplaceni, je to také poslání,“ říká výkonná ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. Otevřít někomu své srdce, svůj domov a provázet ho v dobrém i zlém životem od dětství až do dospělosti, to vyžaduje velkou dávku odhodlání a empatie. My se snažíme pěstouny na této cestě doprovázet a poskytovat jim služby, které jim jejich práci usnadní, ale také hledáme způsoby, jak zlepšit podmínky pro výkon pěstounské péče v celé republice,“ vysvětluje Jindra Šalátová.
Specializace pěstounské péče
Děti, které se narodily se závažným zdravotním znevýhodněním, vývojovým opožděním, duševním onemocněním, děti, které zažily hluboké traumatické zkušenosti, velké sourozenecké skupiny… To všechno jsou skupiny dětí, které v případě, že se o ně nepostará někdo z vlastní rodiny, mají dnes výrazně nižší šanci dostat se do náhradní rodiny, než děti zdravé a bez speciálních potřeb. Ačkoliv jsou tyto děti ve velké většině schopny zcela plnohodnotného života, je u nich velké riziko, že stráví celý život v ústavní péči. Dobře nastavený systém nadstandardní podpory pro pěstouny pečující o děti se speciálními potřebami by přitom tento trend mohl zvrátit.
SOS dětské vesničky realizovaly v nedávné době dva pilotní projekty, které vyzkoušely fungování nadstandardní podpory pro náhradní rodiny dětí se speciálními potřebami v praxi. Dvouletý pilotní projekt specializovaného pěstounství, podpořený nadací J&T, vznikl s cílem vyvinout a odzkoušet systém specializované pěstounské péče. „V rámci projektu jsme ověřovali, jaké nároky klade na pěstouny péče o děti se speciálními potřebami, jak nastavit jejich vzdělávání a podporovat rozvoj jejich kompetencí, a také jakou pomoc a podporu tyto rodiny potřebují od doprovázející organizace,“ říká garant projektu, ředitel programů doprovázení pěstounských rodin v SOS dětských vesničkách Cyril Maliňák. „Naší snahou bylo ve spolupráci se zainteresovanými pěstouny mapovat jejich potřeby a potřeby přijatých dětí a zajistit co nejefektivněji jejich naplňování. Definovali jsme rozdíly mezi standardním výkonem pěstounské péče a výkonem specializované pěstounské péče, stanovili jsme konkrétní oblasti podpory, které mohou pěstouni čerpat ve vztahu ke svým potřebám a k potřebám svého dítěte,“ vysvětluje dále Cyril Maliňák. Druhý podobný projekt v Jihomoravském kraji se zaměřil zejména na rodiny pečující o děti s postižením (za podpory nadačního fondu Porticus), také tady se hledaly způsoby, jak více a cíleně podpořit pěstouny, aby péči o tyto děti zvládli.
SOS dětské vesničky dlouhodobě prosazují, aby byla schválena novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má postavení pěstounů zlepšit. Zároveň se ale organizace také sama aktivně snaží povzbudit stávající pěstouny, aby své poslání nevzdávali, a zájemce o pěstounskou péči, aby našli dostatek odhodlání a pěstouny se opravdu stali. Pomoci k tomu má i nově spuštěný web SOS-PĚSTOUNSTVÍ, který se věnuje oběma zmíněným skupinám. „Zájemci o pěstounskou péči tu najdou všechny potřebné informace na jednom místě,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. „Kromě praktických informací, kdo se může stát pěstounem, co příprava na pěstounství obnáší či jak dlouho to celé trvá, si tu mohou přečíst také rozhovory se současnými pěstouny o tom, jak na svoji práci či poslání pohlížejí oni sami a co hrálo hlavní roli v jejich rozhodování, zda se pěstouny stát či nikoli.“ Na zájemce o pěstounskou péči cílí také mediální kampaň Nejkrásnější práce na světě. Ta představuje pěstounství jako práci, ve které neplatí pracovní doba od-do, víkendy ani dovolená, při níž se mnohdy celou noc nevyspíte a dostáváte za ní ne zrovna vysoký plat, ale která vás odmění tím nejkrásnějším, co můžete dostat – láskou dítěte, které díky vám prožívá šťastné dětství.
Pěstounům, kteří už pečují o svěřené děti, má potom web SOS-PĚSTOUNSTVÍ poskytnout odbornou podporu v oblastech, které během péče o svěřené děti nejčastěji řeší, a pomoci jim řešit nejpalčivější problémy, případně jim předejít „Náhradní rodičovství v sobě skýtá nástrahy, se kterými se běžní rodiče většinou nepotkávají,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. „S dětmi přijímají pěstouni do své péče také jejich minulost, jejich kořeny, původní rodinu. To s sebou přináší mnohdy obtížné situace,“ uvádí Jindra Šalátová jeden z příkladů témat, kterým se web bude věnovat. Každé téma otevře rozhovor s odborníkem, doplní jej příklady dobré praxe z řad pěstounů, kteří uvedou, která doporučení u nich fungují a která naopak nepomáhají. Na webu budou pravidelně aktualizovány i novinky v oblasti pěstounské péče, nabídka vzdělávání a další informační zdroje.
Aktivity projektu SOS pěstounství jsou podpořeny z dotačního programu Rodina
Aktivity projektu SOS pěstounství jsou podpořeny z dotačního programu Rodina.
Specializace pěstounské péče však potřebuje své vlastní ukotvení v zákoně. SOS vesničky proto chtějí vést debatu s odborníky v oblasti o zavedení institutu profesionální pěstounské péče, v rámci níž by se jednotlivé specializace profilovaly. Organizace zorganizuje 12. října online kulatý stůl, na kterém se sejdou odborníci a zástupci státních i neziskových organizací působících v oblasti náhradní rodinné péče, aby téma prodiskutovali. „Chceme vést debatu o navržení a prosazování systémových změn potřebných pro zavedení profesionální pěstounské péče,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. „Jsme přesvědčeni o tom, že pokud poskytneme pěstounům dostatečnou podporu a odpovídající ohodnocení, velká část dětí, která dnes zůstává v ústavní péči, bude moci vyrůstat v rodinném prostředí,“ vysvětluje Jindra Šalátová hlavní motivaci celé iniciativy. Mezi řečníky kulatého stolu budou Miloslav Macela, uznávaný odborník v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, psycholog a psychoterapeut Peter Pöthe a Jozef Mikloško, zakladatel organizace Úsmev ako dar, který přiblíží situaci na Slovensku.
Nejkrásnější práce na světě
Pěstounská péče je upravena v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, jehož současná úprava platí už 8 let beze změny, a to včetně výše příspěvků pro pěstouny, jež po celou dobu nebyly valorizovány. Není to určitě jediný z problémů, se kterým se náhradní rodiče potýkají, ale zejména těch, kteří jsou registrovaní jako pěstouni na přechodnou dobu, v posledních letech ubývá, v loňském roce jich bylo nejméně od roku 2015 (viz tabulka). Některé kraje se potýkají i s nedostatkem dlouhodobých pěstounů.
Vývoj počtu pěstounů na přechodnou dobu k 31.12. každého roku:
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
Počet pěstounů | 654 | 799 | 900 | 792 | 825 | 732 |
(zdroj: statistiky MPSV)
Terapeutické rodičovství
Do pěstounské péče se dostávají velmi často děti, které v nejútlejším věku prožily trauma v nejrůznějších podobách: odloučení od matky – ať už hned po porodu, nebo v pozdějším věku, zanedbávání, týrání, zneužívání, přihlížení domácímu násilí, pobyt v ústavním zařízení… Tato traumata zásadním způsobem formovala jejich vývoj v době, která předcházela jejich umístění do náhradní rodiny. Jsou ukryta hluboko v dětském podvědomí a ovlivňují chování dětí mnohdy až do dospělosti.
Projekt terapeutického rodičovství přidává pěstounům k intuitivní výchově ještě vědomou nadstavbu, metody a přístupy, které jim pomohou lépe porozumět tomu, co dítě prožívá, a cíleně mu pomáhat traumata hojit a překonávat. Terapeutické rodičovství je v tomto projektu chápáno jako vědomé vytváření bezpečného vztahu a citového pouta mezi pečující osobou a dítětem, jehož podstatou je empatie. „Věříme, že nejlepší terapií na ranou traumatickou událost, která ovlivňuje vývoj dítěte, je kvalitní, blízký vztah,“ říká Cyril Maliňák, ředitel programů doprovázení pěstounských rodin v SOS dětských vesničkách. „Terapeutické rodičovství vytváří bezpečný, citově vřelý vztah mezi vychovatelem a dítětem, se srozumitelnými hranicemi. Ty nejvýznamnější hojivé a změnu navozující události v životě dítěte se dějí v obyčejné každodennosti, ve které jsou vzájemné vztahy a výchovné přístupy dobře vybudované. Pěstounům proto dáváme plnou podporu, aby tyto nároky zvládli a nedocházelo pouze k ‚opravování‘ dítěte u odborníků,“ vysvětluje Cyril Maliňák.
V rámci projektu Terapeutické rodičovství školí SOS dětské vesničky jak pěstounské rodiče, tak doprovázející pracovníky, kteří mají být pěstounům průvodci při zavádění a dlouhodobém uplatňování principů terapeutického rodičovství do každodenní praxe. Pomoci by jim v tom měla také dětská obrázková knížka O chlapci, který si kolem sebe postavil zeď, která srozumitelným způsobem vysvětluje dětem i náhradním rodičům, co se odehrává v dítěti, jež ztratilo důvěru v okolní svět. Knížku poskytují SOS dětské vesničky zdarma pěstounům i odborníkům, kteří jim pomáhají, a to i z jiných organizací.
Terapeutické rodičovství je realizováno v rámci projektu Komplexní podpora pro děti s poruchami attachmentu nebo komplexním vývojovým traumatem, podpořeného Evropským sociálním fondem (č. projektu CZ.03.2.X/0.0/0.0/17_076/0011413).