Starejte se o sebe?
Možná se vám to také stalo a možná už víckrát: chtěli jste zasáhnout, protože jste v tu chvíli cítili, že byste měli… Ale pak jste si to raději rozmysleli a ušetřili si nejspíš drsné odmítnutí, možná i nadávky: to vůbec není vaše věc. Starejte se o sebe! Paní Petra si ale prostě nemohla pomoci. Ta holčička vypadala, že je u rozestavěného domu úplně sama, navíc měla velkou modřinu na bradičce. Musela se někomu ztratit. Až když přišla blíž, všimla si Petra za sloupem mladé paní, skoro slečny, která se po očku dívala na holčičku, hrajíc si s kamínky na kraji cesty, a zároveň sledovala práci na stavbě. Když zvedla hlavu, viděla Petra, že i paní má velkou modřinu, tentokrát pod okem.
Nešlo si nevšimnout
„Vy asi nejste odsud, že ne? Tamtudy se jde na dětské hřiště, nechcete jít s dcerkou radši tam? Tady na stavbě to není bezpečné, už na vás obě určitě něco spadlo“, řekla Petra mladé ženě a pořád trochu čekala rozzlobené: starejte se o sebe. Jenže žena se místo odpovědi rozplakala a rychle s holčičkou zmizela za domem. Tam už Petra chodit nechtěla, plačící paní jí ale nešla z hlavy. Několik dalších dní paní s holčičkou vídala dál, protože stejnou cestou chodila z práce. Pokaždé se na ni usmála a na holčičku zamávala. Pátý den, když zrovna stavebníci někam odjeli, se dala mladá žena s Petrou do řeči a nakonec se jí svěřila. Partner - jeden ze stavebních dělníků - ji i malou Natálku bije, nedává jí peníze ani na jídlo a nutí je trávit čas na stavbě, aby měl Petru stále pod dohledem. Když se pak večer vrací domů opilý, má Petra strach o život svůj i svojí dcery. Navíc trne hrůzou, aby kvůli domácímu násilí nepřišla o Natálku podobně, jako v minulosti o dvě starší děti, které vyrůstají u pěstounů. Uvědomila si, že udělala zásadní chybu, když od partnera neodešla a starší děti před ním nedokázala ochránit. Teď už ví, že odejít musí, nemá ale kam.
Pomocná ruka
Paní Petra se nad zoufalstvím mladé maminky rozplakala také, ale nechat to tak nemohla: neptala se přece ze zvědavosti, ale proto, že chtěla pomoci. A věděla si rady. Ještě týž den zavolala Aleně, vedoucí preventivní služby SOS vesniček, kterou znala z letáku v autobuse. Alena obratem zprostředkovala setkání Tamary, jak se mladá maminka jmenovala, s pracovníky specializované služby pro oběti domácího násilí. Ti situaci vyhodnotili jako závažnou a Tamaře s Natálkou pomohli odejít z bytu nebezpečného partnera. Možná na poslední chvíli: bylo to v den, kdy Natálčin otec přišel kvůli alkoholu o práci a v opilosti celý byt zdemoloval. Bůh ví, co by se stalo, kdyby tam Tamara s Natálkou zůstaly.
SOS záchranáři
Sociální pracovnice z preventivní služby dovedou rodinám s dětmi v ohrožení pomoci téměř vždy. Když to ale pro komplikovanost nebo závažnost problému samy nedokáží, umí pomoc bleskurychle zprostředkovat: i proto jim od loňska říkáme SOS záchranáři. Tady byla záchranářkou nejen Alena z SOS Kompasu, ale i paní Petra. Bez ní by modřin na Natálčině tváři nejspíš přibývalo a kdoví, jestli by nakonec nemusela od maminky odejít podobně, jako její starší sourozenci. Děkujeme Petře za to, že nebyla lhostejná, a Tamaře s Natálkou přejeme už jen samé šťastnější dny…
Blog
