TZ: Počet nejmenších dětí v ústavech klesá, stále je ale co zlepšovat
Nejmladší děti do 3 let věku nebudou smět být za dva roky, kdy skončí přechodné období, umísťovány do ústavní péče. Kojenecké ústavy (dnes nazývané dětské domovy do 3 let věku) tak, jak je známe, by měly přestat existovat. Při příležitosti Dne dětských práv, který každoročně slavíme 20. listopadu, SOS dětské vesničky zmapovaly, jak se náhradní péče o nejmenší děti vyvíjí a kde je potřeba přidat. Chystají také kampaň na zvýšení počtu pěstounů.
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která před rokem byla konečně po mnoha průtazích schválena, stanovuje 1. leden 2025 jako nejzazší termín, do kdy nemají být v ústavní péči žádné děti mladší tří let, s výjimkou dětí se závažným handicapem nebo sourozeneckých skupin. Jedná se o výrazný posun oproti dřívější praxi, kdy byly každoročně umísťovány do kojeneckých ústavů stovky dětí. Za tento přístup sklízela Česká republika opakovaně kritiku nejen ze strany Evropského výboru pro sociální práva, ale také od mnohých neziskových organizací včetně SOS dětských vesniček.
Kritici novely opakovaně hrozili tím, že zruší-li se kojenecké ústavy, nebude se mít o opuštěné děti kdo postarat. Zastánci novely naopak poukazují na to, že počty nejmenších dětí v ústavech v posledních letech rapidně klesly. Jaká je tedy situace rok od schválení zmíněné právní úpravy?
Děti do tří let už v ústavech téměř nejsou – opravdu?
Průzkumy v posledních letech opakovaně ukazují trend, který nedávno potvrdila i společná zpráva MPSV a Nadace J&T „Dětské domovy do 3 let věku“: počet dětí mladších tří let se v dětských domovech do 3 let věku (dále jen DD3) každoročně výrazně snižuje. V roce 2022 tak tvořily jen 30% z celkového počtu 456 dětí, v roce 2018 to přitom bylo ještě 68 %. To je jistě pozitivní trend, ale je třeba dodat, že je tento pokles do jisté míry způsobený i tím, že oproti dřívějším zvyklostem zůstávají děti v těchto ústavech i po třetím roce života, některé dokonce výrazně déle, jak je patrné i z věkového složení v následující tabulce. Z nově přijatých dětí však stále tvoří děti mladší tří let více než polovinu.
Celkový počet dětí v DD3 (květen 2022)
| věk dětí | počet |
| do 1 roku | 12 |
| 1-3 roky (včetně) | 126 |
| 4-6 let (včetně) | 188 |
| nad 7 let | 130 |
| celkem | 456 |
Zdroj: Zpráva MPSV a Nadace J&T
Ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová k tomu říká: „Je určitě velmi pozitivní, že se ta čísla stále snižují. Přesto bylo loni 155 dětí mladších tří let nově přijato do ústavní péče, byť tam některé z nich pobyly jen několik týdnů či měsíců. I krátký pobyt v ústavu má zásadní vliv na psychický vývoj těchto nejmenších dětí. Rozhodně je tedy ještě co zlepšovat.“
Vývoj počtu dětí v DD3 v čase
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
| Celkový počet dětí | 649 | 571 | 559 | 518 | 456 |
| Děti do tří let | 441 | 335 | 265 | 228 | 138 |
| Děti nad 4 roky | 208 | 236 | 294 | 290 | 318 |
| Podíl dětí do 3 let | 68% | 59% | 47% | 44% | 30% |
Zdroj: Zpráva MPSV a Nadace J&T
Velké rozdíly podle krajů
Více než tři čtvrtiny všech dětí mladších 3 let věku, které ve sledovaném období roku 2022 pobývaly v kojeneckých ústavech (resp. DD3), bylo soustředěno v pěti krajích ČR: Ústeckém (31 dětí do 3 let věku), Plzeňském (23), Středočeském (21), v kraji Vysočina (16) a v Jihomoravském kraji (15). Na druhou stranu ve Zlínském a Jihočeském kraji nejsou takové děti žádné, v Pardubickém a Královéhradeckém bylo jen po jednom dítěti mladším 3 let.
Je ale také třeba dodat, že ve všech krajích došlo od roku 2018 k výraznému poklesu počtu nejmladších dětí do 3 let v ústavní péči. Nejvýraznějšího poklesu dosáhl Moravskoslezský kraj (pokles o 93%, z 58 dětí v roce 2018 na současné 4 děti), dále Hlavní město Praha (pokles o 87%), Středočeský kraj (pokles o 76%), Plzeňský (63%) a Ústecký kraj (61%). Tři „nejhorší“ kraje co do počtu dětí mladších tří let v ústavní péči (Ústecký, Plzeňský a Středočeský) tak zároveň dosáhly v posledních letech výrazného zlepšení, jejich startovní pozice byla velmi špatná (v roce 2018 bylo jen v těchto třech krajích celkem 232 dětí mladších 3 let v kojeneckých ústavech).
Počet nově přijatých dětí v roce 2021
| věk dětí | počet |
| do 1 roku | 69 |
| 1-3 roky (včetně) | 86 |
| 4-6 let (včetně) | 69 |
| nad 7 let | 54 |
| celkem | 278 |
Zdroj: Zpráva MPSV a Nadace J&T
Nedostatečná prevence
SOS dětské vesničky společně s dalšími organizacemi dlouhodobě apelují na to, aby stát posílil podporu preventivních služeb pro ohrožené rodiny. Počet odebraných dětí z péče rodičů se několik let držel kolem 3,5 tisíce, v posledních dvou letech se mírně snížil na 3 tisíce dětí za rok. Stále však mezi těmito dětmi je mnoho takových, které by vůbec odebrané být nemusely, kdyby se s rodinou včas začalo pracovat.
„Na prevenci odebírání dětí z rodin je stále kladený strašně malý důraz,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová. „Budeme-li se více soustředit na vytváření dostatečně bezpečného prostředí v původních rodinách, sníží se počty odebíraných dětí. Naše praxe ukazuje, že prevence velmi dobře funguje, ročně takto pomůžeme osmi až devíti stovkám dětí zůstat ve vlastní rodině,“ dodává. Vedle klasických sociálně-aktivizačních služeb poskytovaných formou terénní práce a ambulantních služeb zavedly v letošním roce SOS dětské vesničky také novou pobytovou službu pro velmi ohrožené rodiny: „V Havířově jsme pilotně vyzkoušeli půlroční tréninkové pobyty pro rodiče s dětmi, kteří se u nás učí zvládat samostatně péči o děti a vedení domácnosti. Mezi našimi prvními klienty byla třeba velice mladá maminka, která sama vyrostla v dětském domově a neměla od koho načerpat mateřské zkušenosti,“ ukazuje Jindra Šalátová další z možných směrů, kterým se mohou preventivní služby pro ohrožené rodiny ubírat.
Bez pěstounů to nepůjde
Výše zmíněná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí upravila mimo jiné také podmínky pro výkon pěstounské péče, navýšila příspěvky pěstounům a zajistila pravidelnou valorizaci pěstounských dávek. Autoři novely si od toho slibují nárůst počtu pěstounů, který je nezbytný k tomu, aby dětské domovy pro děti do tří let věku mohly přestat fungovat. Na to, zda tato úprava měla vliv na zájem o pěstounskou péči, si budeme muset ještě chvíli počkat, data za rok 2022 zatím nejsou k dispozici.
| VÝVOJ POČTU PĚSTOUNŮ | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Počet pěstounů na přechodnou dobu | 421 | 654 | 799 | 900 | 792 | 825 | 732 | 735 |
| Dlouhodobí pěstouni + poručníci | 13 457 | 13 772 | 14 332 | 14 721 | 14 873 | 15 020 | 15 179 | 15 314 |
Zdroj: Statistické ročenky MPSV
Už nyní je ale jisté, že bude potřeba nejen navýšit počet pěstounů na přechodnou dobu pro zajištění péče o nejmenší děti (jejich počet se v posledních letech nevyvíjí příliš dobře, jak ukazuje tabulka), ale také bude potřeba více dlouhodobých pěstounů. „Cílem není jen zamezit umisťování nejmenších dětí do ústavní péče, ale také zabezpečit, aby se tyto děti do ústavů nedostaly ani v pozdějším věku,“ říká Jindra Šalátová. V ideálním případě by měly nejmenší děti putovat nejprve k pěstounům na přechodnou dobu, a odtamtud buď zpět do vlastní rodiny (podaří-li se rodinu stabilizovat či najít pečovatele v příbuzenstvu), nebo do dlouhodobé zprostředkované pěstounské péče. „Pro přechodné pěstouny je strašně smutné a frustrující, když se pro dítě, o které se rok starali a mnohdy ho vypiplali od miminka, nenajde rodina. Někteří z nich pak, než aby děti předali do ústavní výchovy, stávají se raději dlouhodobými pěstouny, ač to už třeba kvůli věku původně nezvažovali. Jiní tu možnost nemají a trápí se tím, že děti musí předat do dětského domova,“ popisuje Jindra Šalátová situace, které nastávají, pokud zprostředkovaných dlouhodobých pěstounů nemají kraje dostatek. V České republice je stále více než sedm tisíc dětí, které vyrůstají v ústavní péči:
| VÝVOJ POČTU DĚTÍ V ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 |
| Dětské domovy, výchovné a diagnostické ústavy | 6234 | 6553 | 6553 | 6394 |
| Ústavy pro děti do tří let (včetně dětí starších) | 518 | 559 | 571 | 649 |
| Ústavy sociálních služeb (děti postižené) | 408 | 421 | 438 | 448 |
| CELKEM | 7160 | 7533 | 7562 | 7491 |
Zdroj: Statistické ročenky MŠMT a MPSV
Kampaň Nejkrásnější práce na světě
SOS dětské vesničky zrealizovaly v roce 2021 kampaň Nejkrásnější práce na světě, jejímž cílem bylo navýšit počty pěstounů. Mediální kampaň odkazovala zájemce o pěstounství na web www.sos-pestounstvi.cz, kde našli všechny potřebné informace na jednom místě, a také zkušenosti řady stávajících pěstounů. Díky tomu se podařilo najít téměř 200 nových zájemců o pěstounskou péči. Na kampaň Nejkrásnější práce na světě naváží SOS dětské vesničky i v roce 2023 a budou se opět snažit šířit mezi zájemci o pěstounskou péči potřebné informace.
Blog
