Velké vlakové dobrodružství

Po loňské vlakové výpravě do Prahy, jsme i letos dostali od Českých drah možnost bezplatně vyrazit v rámci naší země na výlet po kolejích. Velké vlakové dobrodružství tak začalo po roce psát svoji druhou kapitolu a děti z programů SOS Kajuta v Bystřici pod Hostýnem a SOS Kompas v Přerově mohly poznat další překrásná místa v naší vlasti. Tentokráte se cílovou destinací stalo město Karlovy Vary a nás tak čekala předaleká cesta na druhou stranu republiky. Po železnici to bylo rovných 546 kilometrů, což je téměř stejná vzdálenost jako vzdušnou čarou od nás k moři.  A protože to do Karlovarského kraje je více než 7 hodin cesty, druhé vlakové dobrodružství bylo rovnou třídenní.
ZAČÁTEK CESTY
Nástup do vlaku byl v 9 hodin dopoledne v Bystřici a dále nás čekala přesedání v Hulíně a v Olomouci. Zde již byla naše sestava kompletní, po přistoupení posil ze skupiny „Buzola Přerov“. Většinu z osazenstva čekala poprvé v životě cesta vlakem SC Pendolino a než byste řekli švec, byli jsme v Praze. Dále již vlak pokračuje méně probádanými končinami Polabské nížiny až do Ústí nad Labem. Zde naposledy přesedáme a čeká nás závěrečná etapa Podkrušnohořím přes Teplice, Most a Chomutov do města horkých pramenů. Ubytování jsme měli zajištěno v SOS Dětské vesničce v Doubí a takové pohodlí a příjemné prostředí by ocenil i letošní oslavenec Karel IV.

DRUHÝ DEN
Druhý den se vydáváme pěšky proti proudu řeky Ohře ke Svatošským skalám a dále pak až do obce Loket. To už i některé naše upovídané děti oněměli krásou nejen nad zdejším hradem, ale i nad uličkami a příjemnou atmosférou této perly Karlovarska. Odpoledne se dočkali i ti, kteří nemohou žít bez vlaků a kolejí. Zpáteční cesta byla po železnici, a aby to nebyla nuda, tak hned s 3 přestupy až do Doubí u Karlových Varů. Pro železniční romantiky to byla taková třešnička na dortu za skvělým dnem. To jsme však ještě nevěděli, co připraví naše šikovné kuchařky k večeři. Těstoviny s boloňskou směsí byly pouze začátkem. Dále to pokračovalo karlovarským langošem, který byl nazdoben kečupem a třemi druhy sýra. A když už někteří funěli jako hroši u jezera Malawi, na podnose se podával až pod nos lahodný dezert. Takové menu nemá ani Jirka Bartoška v grandhotelu Pupp.
NÁVŠTĚVA KARLOVÝCH VARŮ A CESTA DOMŮ
Poslední den naší expedice se loučíme v SOS vesničce a zavítali jsme již na Karlovarskou kolonádu. Zde se někteří mohli na vlastní kůži přesvědčit, že zdejší horké prameny jsouopravdu horké. Součástí prohlídky města byla i zastávka u již zmíněného grandhotelu Pupp. Někteří z výletníků posílají domů krásné historické pohlednice, jiní zakupují pravé lázeňské oplatky. Cesta domů nám již utekla rychle, jelikož jsme měli jen jeden přestup a ve vagónu byla zábava. Někteří zpívali, někteří hráli karty nebo pozorovali krajinu kolem železnice. Před desátou hodinou vystupujeme konečně v Přerově, kde se loučíme a rozjíždíme různými směry domů.