Z neúplné rodiny rovnou dvě
Někdy se osudy tak zamotají, že se tomu až těžko věří. Sociální pracovnice, doprovázející pěstounské rodiny, mnohdy takové osudy pomáhají rozmotávat. A někdy se díky jejich energii, zkušenostem a podpoře napraví i věci, které byly pokažené opravdu dlouho! Stejně jako v příběhu mladé maminky Sylvy. Když se Sylviini rodiče rozvedli, vídala se Sylva s tatínkem jen málo a pak už téměř vůbec. Když ještě před dosažením zletilosti otěhotněla a porodila malého Kubíka, bez rodinného zázemí se o něj kvůli nízkému věku nedokázala postarat a Kubíka se na přechodnou dobu ujala pěstounka, která o něj s láskou pečovala. K dalšímu rozhodování o osudu Kubíka byl potřeba souhlas Sylviiných rodičů a teprve tehdy se Sylvy tatínek dozvěděl, že má vnoučka. Pracovnice SOS dětské vesničky, se kterou Sylvy tatínek spolupracoval, mu pomohla sepsat žádost o svěření malého chlapečka do své poručnické péče, která byla velmi rychle schválena. Jeho dcera se k němu i se svým synkem přestěhovala také. Protože po rozvodu zůstala dcera s matkou, požádal nyní otec i o její svěření do své péče. To se také podařilo a vznikly tak dvě rodiny v rámci jedné, jedna nová a jedna staronová, i když ne zcela úplná. Co je ale nejdůležitější je to, že chlapeček žije spokojeně se svou mámou v péči starostlivého dědečka a má se čile k světu. Jeho maminka se připravuje na budoucí povolání a doma s podporou svého tatínka na roli mámy, kterou bude jistě moci jednou plně převzít.
Blog
